Očkování a prevence proti meningokokovi

Nejlepší možnou, avšak pouze částečnou prevencí proti nákaze onemocnění meningokokem typu A, B, C, W-135, Y je včasné očkování. Proti typu B, který se v našich zeměpisných šířkách objevuje nejčastěji, je dostupná vakcína Bexsero od firmy Novartis.

Očkovací látky mají schopnost vytvořit v organismu obranné protilátky, které mohou chránit jedince při pozdějším možném styku s meningokokovými bakteriemi. V současné době se k očkování používají konjugované vakcíny, které obsahují účinnější látky než jejich předchůdkyně polysacharidové vakcíny.

Konjugovaná vakcína je typ očkování, které se provádí pouze podáním jediné dávky, jenž zahrnuje kompletní obranyschopné protilátky. Konjugované vakcíny jsou však účinné pouze u osob starších jednoho roku, u mladších jejich účinnost selhává, tudíž se u nich tento typ nepoužívá. Dětem mladším jednoho roku je nutné očkovat třemi dávkami, a to v intervalu rozmezí jednoho měsíce. Očkovat lze již děti od dvou měsíců jejich věku, řada pediatrů však doporučuje očkování až od 18 měsíců věku batolat.

Očkování se zpravidla provádí pouze na vyžádání pacienta nebo rodičů, vakcína není hrazena zdravotními pojišťovnami, tudíž si očkovací látku hradí každý z vlastních finančních zdrojů. Účinnost základní vakcíny chrání osobu po dobu maximálně pěti let, poté je zapotřebí očkování opakovat. Očkování konjugovanou vakcínou zajišťuje osobám spolehlivou ochranu zhruba po dobu deseti let.

K preventivním opatřením patří omezení návštěvy v uzavřených prostorách, s větší koncentrací lidí, ve kterých hrozí největší procento možné nákazy. Částečnému ohrožení možné nákazy můžeme předejít zdravým životním stylem, aktivním a pravidelním sportováním, avšak zároveň nepřetěžováním organismu. Možnou prevencí je též zdravá strava bohatá na vitamíny a minerální látky, dostatečný přísun tekutin. Vyvarovat bychom se měli aktivnímu i pasivnímu kouření, tedy i prostorám, ve kterých se soustřeďuje velké množství cigaretového kouře. K posílení imunity a organismu přispívá častý pobyt v přírodě.

V případě kontaktu s nakaženým člověkem, u kterého se projevily první příznaky onemocnění, je třeba vyhledat lékařskou pomoc. U těchto osob je velmi důležitá okamžitá léčba, která spočívá v pravidelném podávání antibiotik. Člověk je poté vystaven zvýšenému lékařskému dohledu a poučen, jak postupovat v případě, že by se u něho začaly projevovat první příznaky. Člověk vystavený tomuto riziku je nucen omezit fyzickou námahu, snažit se více odpočívat a pohybovat se na čerstvém vzduchu.